Identita pro bar není žádná složitá strategie. Vlastně je to docela punk. Co opravdu potřebujete, je silný příběh. Tady je: „Samson odešel a pochytal tři sta lišek. Potom vzal pochodně, otočil vždy dvě lišky ocasy k sobě a mezi ně připevnil pochodeň. Pochodně zapálil a lišky pustil do nepožatého obilí Pelištejců. Zapálil jak kopky, tak nepožaté obilí, dokonce i vinice a olivy.“ Jak víno, ne?
Ondřej Klos
Představte si to: Teplá noc, odpočívající úroda. Pasivní modrý kruh. To vám říkají oči. Ale v šumu hvězd už slyšíte potichu šustit lištičky, něco tam jiskří, kolo se roztáčí. Zblízka už lze rozeznat něco, co nelze zastavit. Nebo je to jen ve vaší hlavě?
Vrátili jsme se k základům vizuální komunikace a hledali takové kompozice, které by v sobě měly vnitřní napětí. Abyste cítili, že myslíte něco jiného než vidíte.
Procházení z jedné vrstvy reality do druhé. Téměř nezřetelná eroze. Pohyb. Těžké věci se začínají otáčet, slupky reality se odkrajují. Jídelák na roxoru.
Je něčím jiným, když stojí, a jiná, když se roztočí. Dělají to oči nebo mysl? Nebo je to reálné?
Pravda samozřejmě není. Nebo alespoň ne taková, jak ji vidíte. Jak říká dáma s polenem, realita je jen kouřová clona. Postupně nás začalo bavit dovybavovat interiér textovými komentáři k samozřejmým věcem. Nejlepší práce s těmihle pány vzniká až na místě. Například: z vnitřní strany dveří pánských toalet je nápis „ženy“. Výhled jedním nešťastným oknem nese tento komentář (mohl by jistě velmi dobře i suplovat logo):
Jednoduchý one-page design s důrazem na vizuál. Radost spolupráce s majitelem – UX designerem.
Vyrobeno s třicátnickým existenciálním přesahem pro Marcela Pappa a Petra Baklíka
← Home
